Jampadampa

Povídej mi o svých snech
a o těch zdech,co obrůstá tak dávno mech
Nech mě jít tvou zahradou,
když stíny zas se táhle přikradou

V knize smutku nech mě číst
a drž mě dál jako spadlý, už suchý list
Dal's mi víc,než sám jsi měl-já tobě nic-
až teď to vím-bohužel...

Tiše stéká čas
po mně stéká čas
zrádná mořská sůl
odpadává z řas-na zem z řas

Na Větrným návrší oheň vyhasnul
já se tě už nedočkám
Hejno černejch havranů se rozletí
snad ví,že smutek mám

Tak's mě poprvé
zranil až do krve
víc než trnů pár
víc než dravčí spár

Tiše stéká čas
po mně stéká čas
zrádná mořská sůl
odpadává z řas-na zem z řas

Né,ty vážně nejsi z těch
co opustit je snadný
jako hřích-jak hřích
co já spáchám

Tiše stéká čas
po mně stéká čas
zrádná mořská sůl
odpadává z řas-na zem z řas