Johanka:

Nebe to ví

A li dem nebudu se zpovídat

Raimond mě nes v náručí

A říkal - mám tě rád

Chtělo se mi brečet a chtělo se mi smát

Chtělo se mi šaty roztrhat

A vyhodit je k temné obloze

A teplý letní vítr

By do nich začal vát

Odlétly by jak padlí andělé

A byli jsme děti najednou dospělé

Odlétly by jak padlí andělé

Byli jsme děti najednou dospělé

A já chtěla strašně

Utonout v té divné bolesti

A krví trávu požehnat

Mé hlasy řekly: Ne, ne, ne

To se nesmí stát!

A já se začla bát

Mám v sobě tolik lásky

A nesmím ti ji dát

Mám v sobě tolik lásky

Mám v sobě tolik lásky

Musím ji nepoznat!

Hlasy mě volaly

A volat nepřestanou

V Lotrinsku, v Champagne, v Domrémy

Noc hořce voní vínem

Je těžké zůstat pannou

Mám v sobě tolik lásky

A neumím ti ji dát!

Mám v sobě tolik lásky!

Mám v sobě tolik lásky

A nesmím ti ji dát!

Mám v sobě tolik lásky!

Mám v sobě tolik lásky

Musím ji nepoznat

La Hire:

Láska je Bůh a Bůh je láska

Láska je Bůh a Bůh je láska

A já to nevěděl až do dnes

Zdá se mi

Proč jsi mi, Pane, poslal do cesty

Johanku posedlou

Tu malou z Domrémy!?