Temný stín tam v rohu stál.

Mmm, sestra má se vdává.

každý se ho trochu bál.

každý si pozor dává.

Z jeho očí cítím chlad,

tenhle stín mohla bych milovat.

On se smrtí je kamarád.

To napsáno má v tváři.

Nikdo ho tu nemá rád,

že prý štěstí maří.

Ani já nemůžu uvěřit,

že právě s ním chci žít.

Srdce mý hoří jasným plamenem,

ty, kdo jsi bez viny, hoď kamenem

po dívce, co ďábla miluje.

Zkouším se marně s city prát,

asi zasáhl mě černý šíp.

To je ten, kdo se mi do snu vkrad,

chci utéct s ním, snad mi bude líp.

Proč mě Bůh touhle láskou, potrestal.

Tak jak dřív radši bych žila dál.

Asi to takhle musí být.